Sen o pestrobarevné pracovně

Jaké by bylo vaše ideální domácí pracovní místo? Pro mě takové, kde můžu pohodlně pracovat i tvořit. Místo, kde na všechny nezbytnosti dosáhnu přímo od stolu, vybavení je ergonomicky nastavené a kolem sebe mám jen samé oblíbené věci.

Už když jsme se před dvěma lety stěhovali do nového bydlení, zvažovala jsem krátký seriál o tom, jak si ho postupně zařizujeme. Rekonstrukce domu se nicméně ještě nějakou dobu potáhne a dům je momentálně ve všech ohledech uzpůsobený ročnímu batoleti, a tak není příliš co sdílet. Ráda bych vám ale představila alespoň svoji pracovnu, která byla řešená provizorně a narychlo, a možná je díky tomu paradoxně zajímavější než vymazlené pokoje s nábytkem na míru.

Dočasná pracovna

Menší pokoj s nepravidelným půdorysem teď slouží jako moje pracovna a šicí dílna, do budoucna však bude sdílenou pracovnou pro mě a manžela, aby nakonec, když osud dá, našel využití jako druhý dětský pokojík. Naše pracovna se pak bude pravděpodobně přesouvat o dvě patra níž do malého kamrlíku.

Hlavním požadavkem při vybavování tak byla co nejvyšší modularita, aby se nábytek dal přeskládat podle měnících se potřeb. Zároveň jsem chtěla využít co nejvíce vybavení z předchozího bydlení a zbytečně do provizoria neinvestovat, vytvořit dostatečné úložné prostory, ale opticky přitom místnost nezaskládat.

Začátkem léta jsme v horním patře domu pokládali nové podlahy, kvůli čemuž jsem musela pracovnu kompletně vystěhovat. Využila jsem toho, abych prošla a vytřídila veškerý obsah, znovu se zamyslela nad úložným systémem a doladila poslední drobnosti. Pojďme se kouknout, jak se mi to povedlo!

před → v procesu → po

Ergonomie práce

Vzhledem k tomu, že jsem několik let pracovala výhradně z domova, byla pro mě otázka ergonomie při zařizování pracovny klíčová. Zvedám obočí pokaždé, když vidím magazínové fotky, kde je pracovna prezentovaná jako noční stolek s otevřeným laptopem a elegantní taburetkou. Fakt tak může někdo pracovat?

Naprostým základem je správná výška pracovního stolu, aby s lokty svíral 90° úhel. Čtený text na monitoru má být na úrovni očí, bez nutnosti sklánět hlavu. Ideální židle podepře bedra, celá chodidla se dotýkají podlahy a kolena opět svírají pravý úhel. Dobré je myslet i na osvětlení, ať už jde o celkové umístění pracovní plochy (monitor ne hned pod oknem), tak i světlo umělé - bodové osvětlení míří u praváka nejlépe zepředu a zleva, u leváka zepředu a zprava. Pravidel je mnoho, tyhle vnímám jako nejdůležitější. Nemusí se jednat o žádné drahé vybavení, často lépe zafunguje improvizace.

pracovní roh

Pracovní roh

Mé pracovní místo je rohové, ale kvůli vyšší využitelnosti do budoucna jsem místo rohového stolu koupila samostatný úložný díl a dva rovné stoly s výškově nastavitelnými nohami. Ty rozhodně doporučuji, protože nejenže vyrovnají nerovnosti podlahy, ale stejný stůl poslouží jak malému školáčkovi, tak i vyššímu dospělému, stačí nohy posunout.

Hlavní stůl slouží jako pracovní místo s počítači a druhý mám na tiskárnu a šití. Stoly pochází z IKEA, kterou sice na nábytek nevyhledávám, nicméně v dané cenové kategorii nabízí nejvíce možností navolit si vlastní sestavu. Dnes bych si stůl, který je pod oknem, koupila delší (i za cenu, že by se musel o kus předsunout kvůli topení) a šuplíkový díl bych v ideálním světě podložila, aby byl na stejné úrovni jako stoly. Celkově tohle rozložení ale slouží obstojně a časem lze stoly používat samostatně, třeba když vyměním kufříkové šicí stroje za průmyslové (ty už v sobě mají stůl zabudovaný).

Dlouho jsem řešila, kam se sbírkou pohledů? Z cest si místo suvenýrů vozím pohledy - vintage lístky z antikvariátů, pohledy malované, reprodukce od místních umělců, mapy daných míst; pohledy často dostávám i od rodiny a přátel. Za ty roky se mi jich nahromadilo dost a bylo mi líto, aby ležely nevyužité v krabici. A protože na klasickou nástěnku by se nevlezly, vymyslela jsem jiné nízkorozpočtové řešení, jak s nimi vytapetovat zeď - dekorační rybářskou síť a dřevěné kolíčky! Obojí jsem koupila v papírnictví, stačilo jen přitlouct pár hřebíků. 

pracovní roh

Drobnosti pro lepší uspořádání 

V IKEA jsem mimo stoly koupila i pár drobností, které za málo peněz dělají hodně muziky. 

Stolek pod notebook se ukázal být naprostý game changer. Obrazovku laptopu mám rázem v ideální výšce a poličky se dají využít na zasunutí druhého počítače, klávesnice nebo z nich udělat tajnou spíž na čokolády 😀. Nevěřila bych, jak moc dokáže podobné řešení zpřehlednit a rozšířit pracovní plochu a zároveň zkvalitnit ergonomii práce.

Skvělá je i stojací béžová přihrádka na dokumenty, díky které se papíry, slevové kódy a faktury neválí po stole. Nezabere skoro žádné místo a stůl působí uklizeně.

Poslední drobností je krabice na kabely. Zásuvky v pracovně jsou krajně nedostatečné - u pracovního stolu mám pouze jednu. Do krabice se vejde velká prodlužovačka a do ní kompletní sbírka kablíků a nabíječek. Zásuvkový roh se hned lépe uklízí a nepůsobí tak humpolácky.

IKEA SÄTTING v akci

Mít vše po ruce 

Trochu jsem bojovala s uložením všech potřeb na tvoření. Nějaké drobnosti se vlezly do šuplíků, nyní čerstvě přebraných, zbytek putoval do velké skříně a věci na šití do regálu za zády. Nejsem příznivcem poliček, protože kdo z nich má stále utírat prach, ale zde mi maximálně vyhovuje, když je vše na dosah ruky. Potřebuji novou jehlu, sáhnu a mám.

Když jsem po nuceném vystěhování věci třídila, uvědomila jsem si, co všechno ukládám na své místo čistě ze zvyku. Šuplíky u stolu byly zaskládané starými deníky, náhradními papíry do tiskárny a eurofoliemi, které reálně potřebuji tak jednou za kvartál. Nebude jim lépe v poloprázdné skříni, než aby zabíraly protekční místo ve stole? A tak jsem jeden ze šuplíků věnovala manikúře a druhý drobné elektronice - věcem, které používám několikrát do týdne. Je to možná netypické umístění, ale za mě naprosto perfektní!

Podobné "out of the box" myšlení jsem se snažila aplikovat i na ostatní oblasti. Třeba podložka na řezání látek už trvale trůní na pracovním stole. Mimo svůj hlavní účel ochrání stůl před poškrábáním, je příjemná na dotek a má zabudované měřítko, takže je skvělá i na další tvoření.

šuplíky a regály

Relaxační kout

Po přestěhování jsem velmi toužila po čtecím koutku. Ve skutečnosti si nepamatuji, kdy bych si naposledy v pracovně sedla s knížkou, ale koutek nakonec přeci jen mám. Krásně doplnil liché místo, kdy polovinu stěny zabírá komín. Žlutý ušák je pozůstatek z mého pražského bytu. Aktuálně ho využívá spíše manžel, já sama sedávám na obřím polštáři na zemi.

Modrý ručně tkaný koberec možná bude někomu povědomý - před 7 lety jsem si jej dovezla z Maroka, kde jsme ho v malé oáze vyhandlovali za staré oblečení, boty, batoh a slivovici. Nostalgický koutek doplňuje avokádo, co úspěšně přežívá všechny mé pokusy o zahubení, a obrázek namalovaný kamarádkou.

Skvělým tipem pro menší místnosti je využití závěsných komod. Tohle řešení je po všech stránkách praktičtější než police, protože do komod se toho vleze víc a není z nich nutné utírat prach. Pokoj nepůsobí přehlceně, levitující skříně splynou se zdí a pod ně se dá umístit třeba postel nebo sedačka. Já jsem svoje závěsné skříně využila na nasyslené látky.

Přímo v pracovně mám i zrcadlo na zkoušení šitého oblečení, háčky na zavěšení rozešitých projektů (časem snad přibyde i krejčovská panna) a také mini žehličku s prknem, abych kvůli každému nažehlení vlizelínu nemusela běhat o patro níž do kuchyně.

klidová a šicí zóna

Dopaminový boost

Když jsme pracovnu zařizovali, měla jsem obavy, jak tak malý prostor snese tolik barev. Žluté křeslo, modrý koberec, občasné akcenty zelené... A světe div se, ono to funguje.

Barvy jsou právě tak výrazné, aby příchozího povzbudily a navodily dobrou náladu. Vzniklé prostředí je kreativní, živé, výrazné - a to přesně do pracovny chceme! U pokojů, kde se spí, se držím neutrálních tónů, ale do pracovny barvy duhy ohromně sedí. Je to okamžitá dopaminová pecka.

Nábytek jsem volila v nadčasovém dezénu dub sonoma. Co nepochází z IKEA nebo předchozího bydlení, to jsem objednávala z Polska. Aktuálně čekáme na nové dveře, futra a kliky - a ani nevíte, jak moc se na ně těším!

mini žehlení a celkový pohled

Závěrem

Mít vlastní pracovnu je pro mě pořád splněný sen a moc si této možnosti, ač dočasné, považuji. V domě, který se plně podřizuje malé dcerce, je to prostor, kde se z maminky na plný úvazek zase vracím sama k sobě. Prostor, který je jen můj, a já si jej patřičně opečovávám. A i když možností pracovat nebo jen tak tvořit je méně než dříve, každá desetiminutovka se počítá.

Těší mě, že i po dvou letech můžu říct, že bych, snad až na délku jednoho ze stolů, při zařizování nic neměnila, a že pestré barvy jsou v interiérovém designu skvělé a rozhodně není potřeba s nimi šetřit.

Kamarádi blogeři, pochlubte se, kde pracujete vy? Máte vlastní domácí koutek, pracovnu, nebo trávíte veškerý produktivní čas mimo domov? A kde vznikají vaše články? 

Zařazeno v rubrikách:

Bydlení

Související články:

Jak se kupuje domek: 1. díl a 2. díl
Rozloučení s pražským bytem
Interiérové květiny jinak