úterý 11. října 2016

Výlet do Vídně - 1. díl

 Dlouho odkládaný report z letos již druhého výletu do rakouské metropole.

Koncem srpna se mi konečně podařilo domluvit dlouho plánovaný víkend ve Vídni. Čekal mě příjemný pátek a sobota, spousta památek a hlavně kamarádi, které jsem dlouho neviděla. Co se turistických atrakcí týče, na programu byla tentokrát zejména Hundertwasserova architektura, hřbitov Sankt Marxer Friedhof a největší rakouské akvárium Haus des Meeres.

V pátek jsem si vzala v práci volno, abych mohla vyrazit už dopoledne. Z Brna je to do Vídně blíž než do Prahy, a tak jsem už kolem jedenácté čekala na zastávce u stadionu, kde mě měl vyzvednout Yvain. Yvain je můj francouzský kamarád, který dlouhé roky žil v Brně. Začátkem loňského roku se však odstěhoval do Vídně a od té doby mě přemlouval na návštěvu. Výlet do Vídně tak byl jedním z bodů, které jsem přes prázdniny prostě musela stihnout.

Hundertwasserova architektura


Od Yvaina jsem měla slíbená hlavně turisty opomíjená místa dál od historického centra; to už mám totiž celé prochozené. První zastávkou byly dva z vídeňských architektonických skvostů: domy od F. Hundertwassera (1928-2000). Budovy hýřící barvami, překypující nepravidelností a snažící se o co nejhlubší sepětí s přírodou, jak jen je to uprostřed města možné: na balkonech proto bují stromy a zdi jsou zhusta zarostlé břečťany.

V jedné z budov funguje muzeum KunstHausWien, svatostánek Hundertwassera, který se angažoval nejenom v architektuře, ale i v sochařství a malířství, filmové vědě a užitém umění. Vevnitř na vás čeká průřez dílem tohoto umělce a útulná kavárna na dvorku. Na expozice čas nebyl, stavba však stojí za vidění i bez návštěvy muzea (navíc je částečně průchozí i bez lístků). Zaujaly mě zejména podlahy - dokonce ani ty nejsou rovné, a s typickými mozaikami se setkáte i na záchodech.

Kunst Haus Wien

Druhým domem, ještě slavnějším, je o pár ulic dál stojící Hundertwasserhaus, původně navržený jako činžák pro sociálně slabé. Dnes je z něj však magnet pro turisty, ačkoliv se v domě dosud bydlí; dovnitř se proto nedostanete. Nápaditá stavba je vrcholem Hundertwasserovy tvorby.

Hundertwasserhaus

Hřbitov Sankt Marxer Friedhof


Dalším bodem programu byl hřbitov Sankt Marxer Friedhof, ležící v ústraní od hlučného centra. Znáte hřbitov Père Lachaise v Paříži? Svatý Marx vám nabídne totéž: množství polorozpadlých mramorových náhrobků a hrobky pomalu se poddávající všudypřítomné zeleni. Odpočívá tu několik slavných Rakušáků: nejslavějším bude jistě W. A. Mozart, kterému nedávno postavili nový pomník.

Sankt Marxer Friedhof

Hřbitov byl využíván v letech 1784-1874. O několik desetiletí později byl zarostlý neudržovaný Sankt Marxer znovu otevřen veřejnosti. Z letitých náhrobků na občasné návštěvníky doslova dýchá historie. Hřbitov je tichý, klidný a neuvěřitelně malebný; tím spíše, že o něm turisté neví.

Protože mi slušně vyhládlo, zastavili jsme se na pozdní oběd. Heh, poprvé jsem objednávala stylem "nahodile ukážu prstem do jídelního lístku". Vyšly z toho bramborové noky se špekem a salátem, co mi ohromně připomínaly naše halušky; nejspíš nějaké tradiční rakouské jídlo, protože mi je servírka donesla na kovové pánvi. Ani vyfotit jsem talíř nestihla, jaký jsem měla hlad! :)

Zapomenuté zátiší

Zámek Belvedere 


Zbytek odpoledne jsme se drželi blíže centru. Přiznala jsem se, že jsem ještě neviděla Belveder, a tak jsme zamířili do krásných zahrad barokního zámku. Zámek byl postaven mezi lety 1714-1723 pro Evžena Savojského a mimo budovy Horního a Dolního Belvederu je součástí i velký francouzský park.

Horní Belveder

V parku

Horní Belveder mi hodně připomínal Schönbrunn, kde jsem navštívila již dříve - však styl je obdobný. Dovnitř jsme tentokrát nešli (údajně tu má být umělecké muzeum), jen jsme prošli zahrady. Část uměleckých instalací jsem však měla možnost zhlédnout i venku. Letos vystavuje Ai Weiwei, který využil velkou fontánu před palácem pro instalaci lotosového květu a soch představujících znamení čínského horoskopu.

Pokračování si nechám zase do dalšího článku. Zatím se mi ale pochlubte, kam jste se naposledy vydali vy?

Vchod do Horního Belvederu směrem od fontány

Související články:

následuje: Výlet do Vídně - 2. díl
předchází: Albertina 2016
Gustav Klimt v zámku Belvedere

Zařazeno v rubrikách:

Vídeň 2016
Rakousko

2 komentáře:

  1. Myslím, že se u tebe budu v cestování inspirovat. :D
    Ty domy vypadají zajímavě. :)
    Zámecký zahrady mám hodně ráda, tam bych se určitě šla podívat, kdybych tam byla, jakmile je někde zámek, tak musím vidět zahradu, prohlídky už tak nutný nejsou. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já to mám obráceně, zahrady mi přijdou všechny stejné (čest výjimkám!), zato interiéry můžu neomezeně. Takže Belveder už je na seznamu na příští výlet. Díky za milou návštěvu! :)

      Vymazat

Děkuji za Vaši návštěvu!