Maturitní rozbor knihy "Quo Vadis" od Henryka Sienkiewicze.
Historický román Quo Vadis, za který polský spisovatel Henryk Sienkiewicz získal v roce 1905 Nobelovu cenu za literaturu, čtenáře zavede do Neronova Říma. Jedná se o rozsáhlý realistický román se silným apelem na křesťanské hodnoty.
Literární rozbor uveřejněný na blogu by-boudicca.cz jsem si zpracovala na svoji vlastní maturitu v roce 2013. Je mi jasné, že od té doby se mohlo mnohé změnit, ale přesto budu ráda, pokud někomu rozbor pomůže. Hlavním zdrojem byla literární skripta od Vladimíra Prokopa, dále knihy samotné, hojně jsem využívala také již napsané literární rozbory, které jsou k dispozici na internetu, a samozřejmě Wikipedii.
Mé rozbory jsou zaměřené na pochopení literárního kontextu, hlavní myšlenku díla a osobnost autora. Podrobněji jsem se věnovala také kompozici díla a hlavním postavám, což jsou věci, které mi v jiných rozborech, věnujících se zpravidla jen ději, často chyběly. Snažila jsem se vměstnat maximum informací na co nejmenší rozsah textu. Hodně štěstí (nejen) u maturity!
Autor
- 1846 – 1916, Polsko
- prozaik, dramatik a publicista, redaktor deníku Slowo
- hned v začátku 1. světové války emigroval do Švýcarska, kde i zemřel
- představitel realismu a polského pozitivismu
- svými díly se snažil působit na vlastenecké cítění Poláků, často ztvárňoval národní historii
- sociální romány, historické romány, častý motiv křesťanství
- hodně cestoval, psal i cestopisy a krátké povídky
- pseudonym Litwos
- Nobelova cena za literaturu (1905, jako první polský spisovatel!)
Dílo
- originální název: Quo Vadis
- rok vydání: 1896, vrcholná tvorba autora
- silný křesťanský podtext
- dílo období realismu
- Sienkiewicz zpočátku psal novely a povídky o bídě nižších společenských vrstev na venkově, poté vydal historickou trilogii Ohnĕm a mečem, která přinesla úspěch v Polsku, následuje Quo vadis, kterým získal mezinárodní věhlas.
- další dílo: Křižáci (román o válkách Poláků a německých křižáků), Ohněm a mečem (první román z trilogie o boji šlechticů proti kozákům), Pouští a pralesem (dobrodružný román pro děti), divadelní hra Na jednu kartu
Historické souvislosti
- kapitalismus, mezitřídní sociální rozdíly, rozdíl venkov vs. město
- v Polsku: lednové povstání (1863) - neúspěšná vzpoura Poláků proti ruské okupaci a zánik polské státnosti → motivace Sienkiewicze podpořit polské vlastenectví
Realismus obecně
- převažující styl 2. poloviny 19. století
- zachycení pravdy, věrnost skutečnosti, objektivita
- "vyhrocený" realismus = kritický realismus (kritika společnosti)
- místy přechod do naturalismu
- autoři: Charles Dickens (David Copperfield, Oliver Twist), Dostojevskij (Zločin a trest), Honoré de Balzac (román Lesk a bída kurtizán), Guy de Maupassant (povídka Kulička)
- u nás: Božena Němcová (Babička a další povídky), Karel Havlíček Borovský (novinář, báseň Tyrolské elegie, satira Král Lávra)
Polský pozitivismus
- polská odnož realismu
- nástup po ledovém povstání, do té doby romantismus poznamenaný zánikem polské státnosti
- snaha o povzbuzení národního cítění formou beletrie
- vychází ze stejnojmenného filozofického proudu: jen to, co je skutečné, lze dokázat smysly a skutečností
- představitelé: Henryk Sienkiewicz, Boleslaw Prus (román Loutka, společensko-hospodářská kritika)
Hlavní postavy
- Lygie - mladá oddaná křesťanka, jemná, stydlivá a citlivá; své lásce vzdoruje jen kvůli tomu, že Vinicius nesdílí její náboženství. Původem je královského rodu, ale žije jako služebná v otroctví.
- Vinicius – bojovný mladý Říman z vyšších vrstev, který má vše, na co si ukáže, a tak se podle toho chová. Nebrání se myšlence Lygii unést, když se do ní povrchním způsobem zamiluje. Díky Lygii se v závěru knihy mění z marnivého mladíka v pokorného křesťana.
- Petronius – Neronův "arbitr elegantiarum", poradce ve věcech vkusu. Strýc Vinicia.
Dĕj
- Historický román se odehrává v prostředí starověkého Říma za vlády císaře Nerona (54-68 n.l.). Vinicius se již prvním setkání do Lygie zamiluje. Ta mu do písku nakreslí rybu, symbol své víry, Vinicius ale netuší, co to znamená. Jde si pro radu za strýcem Petroniem. Petronius přemluví císaře, aby Lygii nechal odvést k sobě do paláce, kde se jí může Vinicius dvořit. Lygie je ale zděšená zhýralým životem Římanů a s pomocí svého sluhy Ursa teče a ukryje se u křesťanů. Křesťané se tehdy museli skrývat, nejednalo se o tolerovanou víru.
- Když Vinicius Lygii najde, chce ji opĕt unést, ale Ursus jej zraní natolik, že u křesťanské komunity musí zůstat do doby, než jej vyléčí. Tou dobou zde pobývá i apoštol Petr. Lygie, sžíraná láskou k Viniciovi, kterou ale nesmí kvůli své víře dát najevo, podruhé utíká. Vinicius je znovu zdrcený žalem a myslí si, že to kvůli křesťanství svou vyvolenou ztrácí, ale postupně si uvĕdomuje, že je to právě víra, co dĕlá Lygii tak výjimečnou. Snaží se toho dozvědět o křesťanství co nejvíce, nalézá Lygii a od samotného Petra přijímá křest a požehnání.
- Zvrat nastává, když šílený Nero nechává zapálit Řím. Lid se bouří, proto Nero nechává za žháře označit křesťany, kteří už tehdy byli v nemilosti a museli se ukrývat. Pronásledování neujde ani Lygie. Křesťané jsou naháněni do arén, kde jsou různými způsoby mučeni. Nero nechá Lygii přivázat na rohy tura, proti kterému postaví neozbrojeného Ursa. Ursus ale zvítězí a Nero jim musí dát svobodu.
- Lygie, nemocná vězeňskou horečkou, se konečně uzdravuje a Vinicius si ji již jako manželku odvádí na jeden z jeho venkovských statků. Petronius a jeho milenka umírají, když se kvůli osvobození Lygie z arény dostanou do císařovy nemilosti. Řím skomírá, apoštol Petr je umučen, Nero končí život sebevraždou. Nastává nová doba.
Kompozice díla
- forma: próza
- žánr: historický román (román = nejrozsáhlejší z prozaických žánrů, dĕj je spletitý, postavy se vyvíjejí)
- er-forma a chronologická posloupnost (pouze vzpomínky sepsány retrospektivně), slohový postup vyprávĕcí, popisný a charakterizační
- převažuje spisovný jazyk, proložený archaismy a historismy, občas vulgarismy
- autor odlišuje řeč jednotlivých postav (vznešená řeč Petronia x vulgární řeč bezcharakterního Chilóna)
- hodně latinských termínů, poetismy a metafory, přenesená pojmenování, přirovnání
- souvětí bĕžné délky, dialogy se střídají s monology, autorská řeč i vlastní řeč postav, část formou dopisu
- rozsáhlé popisy
- historické reálie: děj se odehrává kolem roku 60 n.l., zakomponovány jsou skutečné postavy (Nero, Petronius) a skutečné události (požár Říma, pronásledování křesťanů)
- hlavní myšlenka: přiblížení počátků křesťanství, popis těžkostí, které tehdy věřící prožívali; přerod človĕka v lepšího tvora díky křesťanství. Otázka Quo Vadis? patří Evropě, lékem na ozdravení je podle autora právě křesťanská víra.
- název díla: podle křesťanské legendy, kdy svatý Petr opouští zhýralý Řím, ale cestou potkává samotného Ježíše Krista. Překvapený se ptá: "Quo vadis, Domine?", tedy "Kam kráčíš, Pane?". Ježíš mu odpovídá, že do Říma, když on jej opouští. Petr se tedy obrací nazpět a umírá na kříži.
- adaptace: zfilmováno 5x, poslední verze je z roku 2001
- tématicky podobné dílo: sir Walter Scott: Ivanhoe (1819) – představitel romantismu; taktéž historický román, prostředí středověké Anglie za vlády Richarda Lví srdce (12. století); autor se stejnĕ jako Sienkiewicz snaží působit na národní cítění Skotů
Zařazeno v rubrikách
Našli jste ve článku faktickou nebo gramatickou chybu? Upozorněte mě na ni prosím do komentáře, opravím ji pro budoucí čtenáře. Děkuji! Reklamy na knihkupectví Kosmas jsou formou affiliate odkazu.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Vaši návštěvu!